|
|
Zpracování signálu srdečních ozev
Němcová, Simona ; Matějková, Magdaléna (oponent) ; Vondra, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zpracování signálu srdečních ozev. Popisuje princip vzniku srdečních ozev, způsoby jejich měření a především analýzu naměřeného fonokardiografického signálu. V praktické části práce je pomocí programového prostředí MATLAB navržen algoritmus pro detekci první a druhé srdeční ozvy, který je realizován hledáním maxima nebo těžiště u vyfiltrovaného fonokardiografického signálu.
|
|
|
Detektor srdečních ozev
Hlaváčová, Kristýna ; Králík, Martin (oponent) ; Kozumplík, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá detekcí srdečních ozev v signálu.V první polovině je objasněna anatomie, fyziologie kardiovaskulárního systému a srdečních ozev. Dále jsou popsány přístroje pro vyhodnocení fonokardiografických signálů a jejich analýza. Ve druhé polovině je charakterizován algoritmus pro detekci první a druhé srdeční ozvy, jež byl vytvořen v prostředí MATLAB R2014a. V závěru je uvedeno shrnutí realizovaného programu a statistické zhodnocení metody.
|
|
|
Vyhodnocení srdečního výdeje bioimpedanční metodou u pacientů se stimulátorem
Soukup, Ladislav ; Cimbálník, Jan (oponent) ; Vondra, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností využití bioimpedančního signálu k výpočtu srdečního výdeje. Jsou zde rozebrány zejména Kubíčkova, Šrámkova a Šrámek-Bernsteinova metoda. Tyto metody byly aplikovány na předložený soubor dat, která byla měřena u subjektů s implantovanými kardiostimulátory. Těmto subjektům byla pomocí programování kardiostimulátoru měněna tepová frekvence. Měřená data díky tomu nebyla zatížena artefakty spojenými se změnou tepové frekvence způsobenou zátěží organismu, nebo jinými vlivy. Na základě statistického zpracování předloženého souboru naměřených dat byl studován vliv tepové frekvence na velikost srdečního výdeje.
|
|
| |
|
|
Zařízení pro simultánní měření fonokardiogramu a fotopletysmogramu
Matoušek, Denis ; Králík, Martin (oponent) ; Mézl, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací zařízení pro fonokardiografické a fotopletysmografické měření. Teoretická část pojednává o popisu vzniku srdečních ozev, místu a způsobu měření v rámci fonokardiografie. V praktické části je popsáno několik možností sestrojení jednotlivých zařízení s pomocí Rasperry Pi 4 nebo pomocí měřící techniky a nepájivého pole. Následně jsou vybrány nejlepší řešení pro snímání PPG a PCG dat. Na finálním zařízení bylo změřeno 10 dobrovolných osob. Nasnímaná data jsou zpracována v prostředí Python. Jednotlivé výsledky měření jsou popsány, zdokumentovány, porovnány a vyhodnoceny oproti ostatním měřením.
|
|
|
Detektor srdečních ozev
Hlaváčová, Kristýna ; Králík, Martin (oponent) ; Kozumplík, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá detekcí srdečních ozev v signálu.V první polovině je objasněna anatomie, fyziologie kardiovaskulárního systému a srdečních ozev. Dále jsou popsány přístroje pro vyhodnocení fonokardiografických signálů a jejich analýza. Ve druhé polovině je charakterizován algoritmus pro detekci první a druhé srdeční ozvy, jež byl vytvořen v prostředí MATLAB R2014a. V závěru je uvedeno shrnutí realizovaného programu a statistické zhodnocení metody.
|
|
|
Zpracování signálu srdečních ozev
Němcová, Simona ; Matějková, Magdaléna (oponent) ; Vondra, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zpracování signálu srdečních ozev. Popisuje princip vzniku srdečních ozev, způsoby jejich měření a především analýzu naměřeného fonokardiografického signálu. V praktické části práce je pomocí programového prostředí MATLAB navržen algoritmus pro detekci první a druhé srdeční ozvy, který je realizován hledáním maxima nebo těžiště u vyfiltrovaného fonokardiografického signálu.
|
|
| |
|
|
Vyhodnocení srdečního výdeje bioimpedanční metodou u pacientů se stimulátorem
Soukup, Ladislav ; Cimbálník, Jan (oponent) ; Vondra, Vlastimil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností využití bioimpedančního signálu k výpočtu srdečního výdeje. Jsou zde rozebrány zejména Kubíčkova, Šrámkova a Šrámek-Bernsteinova metoda. Tyto metody byly aplikovány na předložený soubor dat, která byla měřena u subjektů s implantovanými kardiostimulátory. Těmto subjektům byla pomocí programování kardiostimulátoru měněna tepová frekvence. Měřená data díky tomu nebyla zatížena artefakty spojenými se změnou tepové frekvence způsobenou zátěží organismu, nebo jinými vlivy. Na základě statistického zpracování předloženého souboru naměřených dat byl studován vliv tepové frekvence na velikost srdečního výdeje.
|
host ::
RSS.